Silver Rocket

Pontiak: Spojení s půdou má v sobě kosmickou energii

Tři bratři, vzájemný napojení, prolnutí s přírodou, od záhonů ke kytarám: to jsou Pontiak. Jejich nový album „Innocence“ (Thrill Jockey) je stejně dobrý jako majstrštyk „Echo Ono“ z roku 2012 - a to je co říct, protože „Echo Ono“ řadím mezi to vůbec nejlepší, co mi kdy ROCKOVÁ MUZIKA přinesla. Pontiak stráví následující cca měsíc na evropským turné; šest koncertů připadlo i na Česko. Na otázky odpovídal Van Carney (kytara, zpěv).

Pořád ještě žijete na jedný farmě?
Už nejsme všichni na stejný farmě, ale všichni tři farmaříme s rodinama nedaleko od sebe. Máme se pořád fajn, člověče: život je skvělej!

To je dobrý slyšet. Jestli jsem pochopil správně z vašeho Twitteru, postavili jste si vlastní studio?
Přesně tak! Udělali jsme si ho na půdě další farmy, která je blízko těch našich. Je parádní mít vlastní, suchý studio. To naše starý bylo pořád plesnivý a vlhký. Strávili jsme na tom spoustu času, ale výsledek za to stojí.

Radost z farmaření, radost ze studia... Musím říct, že pro mě jste pravým opakem dekadentního přístupu, kterej mnohdy definuje rockovou muziku.
Cejtím to dost podobě. Naprosto. Snažíme se vnímat krásu života – jakkoliv to zní srandovně – ve všem, co děláme... Práce na zahradě, farma, vztahy, muzika; k tomu všemu se dá přistupovat pozitivně. Život ti to na tvojí cestě vrátí, věř tomu. A je to taky jeden z mála způsobů, jak si udržet nějakou naději. Je spousta sraček všude kolem nás a my se snažíme byť třeba jen po malejch, nepatrnejch krůčkách objevovat to lepší.

Posledně jsme strávili spoustu času povídáním si o pivu. Vyprávěl jsi mi, že si vaříte vlastní pivo. Jak jste s tím pokročili?
V Americe se z toho teď stal velkej trend. Domácí vaření piva a všechny věci s tím spojený – je to všude. Trochu mi to připomíná Česko; vím, že každej region u vás má nějakou svojí lokální značku, svůj malej pivovar, a to mi připadá parádní. Ano, pořád zkouším vařit pivo doma. Není to nic zas až tak složitýho a baví mě to. A musím říct, že výsledky jsou vesměs povzbudivý!

Sakra, někdy bych si dal. Tohle téma mě zajímá.
Já vím! Proč taky myslíš, že se nemůžeme dočkat českejch koncertů?

Od piva je jen kousek k přírodě (sorry, ale tak to cejtím). Ve svý recenzi na „Innocence“ jsem napsal, že vaše hudba je nejvíc ze všeho spojená s přírodou...
Tohle vnímám jako velkou poctu! Všichni tři jsme vyrůstali na farmě a v podstatě pořád jsme byli venku. Je to něco, co máme všichni v krvi na celej život, a co samozřejmě zásadním způsobem ovlivňuje naši muziku. Spojení s půdou nebo s určitým kusem země má v sobě tolik kosmický síly, že to v člověku vydží celý věky. Když se tomu dokážeš otevřít, nabije tě to energií.

Vy tři jste i hodně propojený mezi sebou. Co kdyby někdo z vás Pontiak opustil? Pokračovali byste...
...pokud toho jeden z nás nechá, Pontiak přestanou existovat (důrazně). Děláme hudbu dohromady.

Chápu. Ale nelezete si někdy s bráchama na nervy?
Když tě baví, co děláš, není problém, kterej bys nepřekonal. Užíváme si to, a kdyby to tak nefungovalo, nemělo by cenu dělat to dál. Snažíme se na to opravdu hodně soustředit.

Hele, mám sen: koncert Pontiak někdy v létě u lesa, pod širým nebem...
... that sounds awesome man! Let´s do it!!!

Pontiak v Česku:
15. dubna - Plzeň
16. dubna - Praha, 007
17. dubna - Brno
18. dubna - Broumov
19. dubna - Břeclav
21. dubna - Ústí nad Labem