Silver Rocket

RickoLus - Archways 10"

Aran 28. 5. 2019

Pamatuju si to jako dneska – byl začátek podzimu 2017 a Rick Colado aka RickoLus aka Ricky aka Rikouš tady hrál pár koncertů, protože byl tak jako tak v Evropě na turné coby bubeník Radical Face (sežeňte si od něj všechny desky, ten chlap je floridskej génius). Tak proč si pak nestřihnout pár gigů, že jo.

„Nevíš, jestli mají v klubech piáno?“ ptal se mě Rikouš a já tomu nevěnoval moc pozornost, nicméně jsem mu na pár koncertů půjčil klávesy svojí dcery, proč ne.

Pak jsem ale v Potrvá slyšel ty songy, který složil právě pro piáno – a byl jsem v mírným šoku. Měl jsem RickoLuse zařazenýho jako folkovýho trubadúra s akustikou, kopákem a tamburínou; tahle jeho nová poloha mě naprosto nečekaně zasáhla. Máte rádi kultovní živák Neila Younga „Live At Massey Hall“ z roku 1971, kde Neil (tenkrát mu byl jen 26 LET!!!!!!! Nikdy nepochopím, kde v tomhle věku pobral všechnu tu hloubku…) bloumá mezi kytarou a piánem, a na oba nástroje jen tak mimochodem hraje jedny z nejlepších písniček 20. století? Tak podobně – samozřejmě v menším měřítku – na mě působilo Rikoušovo dobrodružství v mně nepochopitelným světě bílejch a černejch kláves.

Ty songy jsou totiž fantastický. Astronautalis mi loni říkal, že RickoLus je jeden z lidí, na který si vzpomene, když v hudbě něco řeší: „Jak by to asi udělal Rick?“ Pan Colado je totiž fakt neuvěřitelně talentovanej hitmaker, což dokázal překlopit i do těch piáno-skladeb. „Clarence Clemmons“? HIT. „Archways“? HIIIIIIT! Poslední koncert toho 2017 výletu hrál RickoLus na sympatickým festivalu Cool v plotě v Písku: na Floridu se zrovna chystal udeřit poměrně významnej hurikán (na jméno si teď nevzpomenu, ale vím, že pak vznikli Hurricane Party) a Rick dumal, jak se dostane domů k rodině, než to celý vypukne (nestihl to: uvěznilo ho to, myslím, někde v Atlantě). A jak tam trošku smutnej a nervózní chodil po Písku a řešil přebukování letenek na poslední chvíli, tak ten set – a hlavně piáno-skladby – byl mocnej, smutnej jako on, emotivní, naléhavej, nostalgickej… jeden z nejlepších gigů, co jsem od něj viděl.

„Co udělat vinyl jen z těch novejch věcí, jak hraješ na piáno?“ napadlo mě pak. „Myslíš? Hmmmmm…“ Rick odletěl, nicméně jsme na to ani jeden nezapomněl. A protože existuje fantastická instituce jménem Lokal Rekorc, ten vinyl je tady. Jediná věc na akustickou kytaru se jmenuje „Mountains“ a nějak tam prostě patří. Jinak Rikouš a piáno. A strašný HITY!!!

Dík!