Skladby Mono jsou dost podobný, na deskách se taky nedějou žádný výrazný veletoče - a přesto jsou jejich koncerty pokaždý strhující. Lidi zkrátka vycejtí, že to, co se děje na pódiu, není něco běžnýho. Mono si nepotrpí na žádný excesy, soustředí se výhradně na hudbu - a je to vidět. Místo proslovů mezi písničkama hluboká koncentrace, všechno podřízený jedinýmu cíli. O tom, že jejich hudba trhá i hladí, se popsaly stohy papíru, i tak to ale člověka vždycky zaskočí. Mono se tentokrát v Akropoli představí po boku SaDe, který hrajou na výslovný přání Mono.