Silver Rocket

Laundered Syrup – Black Urn

Nikdo už nedělá nic originálního, a ty to vlastně ani nechceš, protože my lidi jsme takový – hledáme něco, co už známe. Někdy ale jsou ty povědomý věci vlastně na hovno. Jsou moc povědomý, není v nich tamten „feeling“. Laundered Syrup ovšem znějí tak akorát povědomě a „feelingu“ mají na rozdávání. Kdysi jsem to zkoušel popsat TADY. Všechno, co jsem tam říkal, platí dodnes a asi to už nikdy nenapíšu líp. Ale pokusím se.

Vždycky mi dělalo problémy si zapamatovat nebo dokonce jen pořádně vnímat texty libovolný kapely. A mám s tím problém pořád. Kdykoliv si začnu zpívat s nějakou kapelou, dopadne to jako jedno z těch vtipnejch videí s Vincem Neilem, protože si kromě pár základních slov z toho textu nepamatuju vůbec nic (a to ani v případě, kdy jsem tu věc slyšel tisíckrát). Některý kolegové ze Silver Rocket si pamatujou každý slovo svejch oblíbenejch kapel, já tohle nedokážu. Asi se vždycky nějak ztratím v celkový atmosféře songu.

Takhle funguje Vince a já taky

Když Laundered Syrup pracujou na novejech věcech, Michal mi vždycky pošle svoje skoro hotový texty, já si je přečtu a jsem v čistým šoku. V mnoha směrech mě deptají, ale současně v nich vidím odvahu, kterou já prostě nemám. Lidi říkají, že Laundered Syrup jsou „heavy“, ale to jejich „heavy“ není jen v kytarách a bicích, hodně heavy jsou i ty slova. Obvykle si nejdřív poslechnu hudbu a teprve pak si přečtu texty – a vždycky mě překvapí, jak moc liší od mojí imaginární verze ve stylu Vince Neila.

Malá ukázka z nový desky:

I was sitting high in the mountains
I felt calm and I was trying to keep this feeling
Then I went down, down to the valley
And I lost that feeling again
After all those years I still remember
How I felt and what I dreamed of
My life changed but I still feel the chains
And I'm still running away
(Mountains)

Jo, tomu rozumím.

There's no heaven, no fire and no hell
You have your own life
Never, never, ever let them occupy your mind
With their lies
They are just fools
With blind eyes
(‘Strange Rules’)

Teď to začíná být ještě víc heavy:

My dreams disappeared
Maybe I don't want them anymore
I count the days, the sun is colder
Autumn is slowly taking over
In the city you didn't notice
In the woods you feel that breeze
It's something I can't explain
It's hard to believe what we can't see
(‘Good-bye Letter’)

Tahle kapela prostě na každý desce zase skóruje. Black Urn má všechno, co od Laundered Syrup všichni očekáváme a co na nich všichni milujeme. Jsou tam riffy, pak ještě další riffy, heavy bicí, tepající basa. Na Silver Rocket je asi jen málo kapel, který jsou takovou esencí živýho hraní. Syrupi podle mě nemusejí ani zkoušet, prostě přijdou a hrajou, a ty jsi ztracenej. Ale nabízejí toho mnohem víc než povědomej Laundered Syrup sound. Texty jsou svět sám o sobě a naprosto ignorujou tradiční témata hard rocku. A pokud víš, odkud tahle kapela je a odkud čerpá, tak je to všechno najedou… ještě víc heavy.

Možná je to odpověď i na často pokládanou otázku, k čemu je hudební vydavatelství v roce 2025, kdy je hudba zdarma, všechno se streamuje a produkce je levná? Kurátorství, kultura a komunita. Tohle všechno jsou Laundered Syrup.