Boduf Songs - How Shadows Chase The Balance
Aran 1. 11. 2008
Těch mladejch mužů s kytarou, co mají PRAVDU a chtějí nám jí říct, je v poslední době tolik, až je z toho někdy člověku lehce nevolno. Všichni nahrávají desky u sebe doma v ložnici - nejlíp při svíčkách - a všichni znějí tak trochu stejně. Přehrabat se tím a najít něco, co stojí za pozornost, není lehký.
Ale čas od času se poštěstí. Boduf Songs, to je člověk jménem Mathew Sweet ze Southamptonu a jeho třetí deska na Kranky s názvem "How Shadows Chase The Balance" je naprosto senzační. Tohle album si totiž plyne naprosto vlastním časem. Ano, v našich souřadnicích to má něco přes 47 minut, ale naše běžný měřítka na to jednoduše nestačí. Boduf Songs stojí mimo čas a prostor. Muzika jen tak tiše pluje kolem, hladina se skoro nepohne, člověk spíš jen tak tuší tu závratnou hlubinu pod sebou. Jak to ten chlap dělá? Akustická kytara, tichej hlas, ambientní zvuky - to je přece TAK ordinérní kombinace! Ale Boduf Songs z toho dokáže jakoby mávnutím kouzelnýho proutku dostat TAKOVOU krásu! Syd Barrett + Windsor For The Derby + starší Iron and Wine + A Whisper In The Noise + Current 93 + Bedhead... Ale to jsou fakt jen jména, ve skutečnosti to nic neznamená.
Melodie Boduf Songs jsou tak křehký, že je člověk musí opatrně a lehounce nadnášet na dlaních, aby se mu nepoztrácely. A přitom to není ubrečený ani "rádoby tajemný" - v těch skladbách pulsuje život, to je evidentní hned od začátku. Hudba tu zní jakoby mimochodem, nestrhává na sebe pozornost. Pustíte tu desku a za chvíli si s překvapením uvědomíte, že neposloucháte muziku, ale že jste UVNITŘ tý muziky. Přemejšlím, proč se mi to zdá tak originální a výjimečný a nenacházím nic, čím bych to mohl vysvětlit. Boduf Songs jsou záhada, mystérium. Nechci do toho proniknout, nechci objevit zdroj toho kouzla. Chci se jen nechat omámit, znova a znova.
Web: bodufsongs.com
