Silver Rocket

New Model Army – Today As A Good Day (2009)

Apačka 14. 2. 2010

New Model Army – Today is a Good Day (2009)

Today Was a Good Day. Šla jsem spát až ráno, takže jsem vstávala v poledne. La dolce vita. Dala jsem si snídani šampionů (retko a kafe), poprvé letos a poprvé po mnoha měsících na houpačce na naší terase, protože bylo krásně a relativně teplo. Není to žádný léto, ale zvýšenej výskyt turistů na Vyšehradě o něčem vypovídal. Psala jsem nějaký sloupky do Lidovek (o New Model Army), sledovala jsem děcka, co v zamrzlým zálivu místního yacht klubu hrály hokej, a řeka ve svým hlavním tahu vypadala, jako by tekla zpátky. A jak jsem tam seděla a bylo mi dobře, asi poprvý od začátku sněhu jsem si uvědomila, že tuhle zimu možná přežiju. Today Was a Good Day. Místo "recenze" vám proto tentokrát řeknu dva příběhy.

I.

Jak možná víte, vinyly Today Is a Good Day vyšly na podzim v limitovaný sérii. Protože jsem v tý době věděla, že New Model Army uvidím v prosinci v Lodnýně, nechávala jsem tyhle nákupy až na pozdějc. Jenže u merche pak zrovna vinyly neměli, já pak zas neměla prachy na účtu, a tak jsem to v dobrý víře nechala plavat. Až vydělám nějaký šterlinky, tak si to koupím, možná ty desky dovezou do Prahy – jasná věc. A teď: mám dobrýho kamaráda Hanka. (Mimochodem není to vůbec tak dávno, co mi psal: "Proč jsi mi neřekla dřív, že Today Is a Good Day je tak geniální dílo? Mám novou milovanou kapelu.") A tenhleten Hank je něco jako ajťák a já se tuhle rozčilovala nad jeho hláškou, že „PayPal sucks“, i když nevím přesně, z jakejch to bylo důvodů. K věci: limitovaná sérka vinylů, která není k dostání na koncertech, a PayPal, kterej byl vždycky – pro mý potřeby – košer.

Je to asi tři tejdny, kdy se ozval Epochal, že ty vinyly musíme mít. Moc šterlinků jsem vyděláno zatím neměla, ale těch pár desek... když tak nebudu měsíc jíst, žejo. Přihlásila jsem se do NMA on-line shopu, mezitím zavolala Hankovi, jestli ten vinyl chce taky (chtěl), a do košíku vložila 3x double gatefold vinyl Today Is a Good Day. Načež mi krám sdělil, že požadované množství není k dispozici. Suše jsem polkla. WTF? Zkusila jsem to se dvěma deskama, což bylo ok, a pak zase se třema. Kurva, takže já kupuju poslední dva vinyly Today Is a Good Day? To mě pojeb, fakt. Tak jsem se s tím „svým“ rozloučila a rychle klikla na checkout, aby mi to nějakej blbec nevykoupil, než zaplatím. Což se dělá přes PayPal – a víte co se stalo? Ti zmrdi chtěli kvůli překročenejm limitům potvrdit vlastnictví karty, což se dělá přes bankovní převod, kterej trvá 2–3 dny. PayPal SUCKS! Tak to jsou ty vinyly všechny v piči, to bylo jasný.

Nechala jsem to bejt a za tři dny potvrdila tu svou kartu. Vlezla jsem do on-line shopu do mýho plnýho vozejku, a stalo se to, co jsem čekala: požadované množství zboží není k dispozici. Fucking PayPal sucks!! Cvičně a pro čistý svědomí jsem zkusila vložit jen jeden vinyl... a voilá! Senzace. Místo tří desek kupuju jednu a nemám ponětí, jak to asi mezi ty dva rozdělím, načež mě nasírá PayPal, protože transakce trvá asi pět vteřin. Zmrdi zasraný, najednou to jde. Za pár dní mi přišel do práce balík o velikosti jednoho double LP. Na to, abych tohle všechno zapřela a desku si nechala, jsem málo svině, takže jsem se s ní pár dní mazlila jak s kočkou, pak jsem ji znovu zabalila, omluvila se Hankovi a dala ji Epochalovi k narozeninám

Happy endings they still don't bore me: Hank mi dneska posílal odkaz na eBay, kdo nějakou část sérky prodává Paradiso Records. („Mám to brat?“ – „Píča, ber dva hned.“ – „Congrats, you just bought this item.“) Bezva. Už jsem se bála, že budu mít v březnu co žrát.

II.

Druhej příběh je trochu osobnější, ale vzhledem k tomu, že na večírcích běžně vyskakuju polonahá z dortu, potažmo nemám problém obnažovat se na veřejnosti, asi bych to dřív nebo pozdějc musela celý vysvětlovat a možná ne jednou, tak ať to máme z krku, no ne?

Na začátek ledna jsem byla objednaná na tatuáž k Peterovi do Triba. Už to bylo pár měsíců, původně jsem chtěla... tomu byste nevěřili, co jsem chtěla původně. Ale ukázalo se, že to Peter v tý domluvený session nestihne, protože je to obrovský. To nevadilo, protože já mám v hlavě už asi 653 dalších motivů, navíc o jeden konkrétní jsem moc moc moc stála už od podzimu. Posílám teda Peterovi ten návrh, byl to... ten motiv z desky Today Is a Good Day. Načež on obratem odpovídá něco jako: „Čau Apačka, toto som tetoval pred týždňom ARANOVI....“

Ahaha! Ještě to napsal těma kapitálkama: ARANOVI. Ne že jsem něco takovýho neměla/nemohla tušit.

Peterovi jsem pak psala – po dohodě s Epochalem –, že zrovna nám dvěma shodou okolností nevadí, že budeme vypadat jako dementní sourozenci (kakaová skvrna velikosti mexického dolaru), tak jestli on se nebude cejtit jako blbec, že kéruje v jednom tejdnu dva skoro stejný obrázky... Navíc teda kdo viděl můj zadek (a napadá mě spousta vtipnejch komentů na tohle téma), tak asi ví, že to není poprvý, přičemž strejda Radim a bratr Bonus a bůhví kolik ještě lidí by mohlo vyprávět vlastní příběhy. A když jsem nedávno na ÚV kvůli nějaký byrokracii psala, že je to „...v pohodě, protože jsem takovej Nenadál v sukních“, Ježek se tomu smál.

Fakt nevím čemu, myslela jsem to vážně.