Silver Rocket

New Model Army – Carnival (2005)

Tohle album jsem dostal na Vánoce 2005, pár dnů po narození Anežky. Dost temná deska na takhle radostnou událost. Hned při prvním poslechu jsme si ale okamžitě uvědomil, že to celý zvládnu a že to naopak celý dává smysl: že má smysl „bojovat“ (ať už vedete jakejkoliv boj) a že když můžete bejt v první linii, že MUSÍTE bejt právě tam a nikde jinde.

„Carnival“ je velmi vyrovnaná nahrávka. Není to asi žádná věc, která by patřila ke zlatýmu koncertnímu repertoáru NMA, ale žádná nezastiňuje další. Tohle album je hodně o „novým“ světě propojenejch jedniček a nul, o novým světě, v kterým místo vlád rozhodujou nadnárodní firmy – o světě, kde ubejvá míst vašeho dětství.

Z „Carnival“ mám nejradši „BD3“ s fantastickou basou (mimochodem, psal jsem, že Nelson je SUVERÉNNĚ můj nejoblíbenější basák? Takhle bych chtěl hrát, přesně tohle bych chtěl hrát. Je to nenápadně vynalézavý, žádná onanie, ale velmi výrazný linky...), která je o VAŠEM hoodu. Justinův cit pro detail, všechno zblízka, všechno na vlastní kůži. Jakej vztah máte k vašemu městu, k vaší čtvrti, k vaší ulici? Znáte tu specifickou vůni, zvuky, barvy... Každýmu druhýmu se to bude zdát jako nějaká špinavá díra, pro vás to je ale VÁŠ domov. Je to ale fakt domov? Já jsem kluk z Michle, o tomhle zrovna něco vím:

I lie awake and I hear the sounds
The sirens' wail and the car alarms
A call to prayer and a call to arms
The bass subs of the boom-box cars
The first riffs on the cheap guitars
Tinker ponies on the edge of the park
Drunks roll home and the dogs they bark
I know the sounds like the beat of my heart

...All looking for somewhere, exiled from something
And no one's really sure if this is home

 „Carnival“ je vnitřně strašně silný album. Je soustředěný, obrácený do sebe, hodně „povídkový“. Jedna z těch zvláštních nahrávek, který vám na první poslech zdánlivě neuvíznou v paměti, ale pak si zhruba po půl roce s překvapením uvědomíte, že máte v hlavě nějakou podvědomou melodii, ale nemůžete si vzpomenout, kde jste ji sebrali... projíždíte v duchu celou pravděpodobnou i nepravděpodobnou diskografii a pak vám to najednou docvakne. Běžíte k polici, vytáhnete pětkrát šestkrát hraný „Carnival“ a pak jen šokovaně zjišťujete, že znáte KAŽDOU skladbu nazpaměť.