Silver Rocket

Young Widows - In And Out Of Youth And Lightness

Totální deska, naprosto totální deska. Ucelená, pevná, temná. Troufám si tvrdit, že od alba „Forging Steel And Laying Stone“ (2006) od Akimbo se na poli „noise“ muziky neobjevilo nic lepšího. Fakt. Young Widows vstoupili díky „In And Out Of Youth And Lightness“ do kategorie naprostejch velmistrů žánru. Nevěřil jsem, že se ještě objeví nějaká kapela, která by v obsazení kytara, basa, bicí dokázala přijít s nějakým vlastním, novým zvukem bez toho, aby se musela pouštět do nesrozumitelnejch experimentů. Young Widows se to povedlo. Přepište osnovy.

Na „In And Out Of Youth And Lightness“ je absolutně nejlepší ta spousta zdánlivě prázdnejch prostorů, v kterejch kapela nechá muziku v co nejsyrovější, nejjednodušší podobě. Primitivní riffy, monotónní bicí (fantastická škola pro bubeníky: není to v krkolomnejch přechodech!), strohý skladby, strohej zvuk. Young Widows by evidentně mohli doslova explodovat v každý skladbě, ale místo toho nechávají tu agresivitu v sobě jen tak probublávat pod povrchem. Právě tohle tušení naprostý katarze – která ale nepřijde – vás donutí vracet se k tý desce znova a znova. Naprosto geniální práce s malejma detailama, zvláštní struktura skladeb, důraz na maličkosti… Ne, tohle fakt nemá chybu. Žádný slabý místo (nebo jsem ho zatím neobjevil).

Není to veselý poslouchání. Pasáže, kdy jede jen kytara s bicíma a basa se do rytmů občas zakousne jako rezavá pila do mladýho těla, bolí doslova fyzicky. Už jsem slyšel tisíce variací na podobný téma, ale Young Widows dokázali na „In And Out Of Youth And Lightness“ posunout celej ten koncept o míle dál. Debut „Settle Down City“ (2006)? To byli takový hodně vykradený The Jesus Lizard. Druhá deska „Old Wounds“ (2008) už byla velká věc. Ale TOHLE, to je majstrštyk. The Birthday Party konečně našli důstojný nástupce. Čekalo se teda skoro třicet let, ale vyplatilo se to. Young Widows!!!