Silver Rocket

Zkouška sirén - ...a nechtěl bys už přestat?

Všichni je máme rádi a fajn se s nima chlastá, ale jaký je vlastně to album? Stojí to za to? Zkouška sirén je dneska téměř už mystický jméno s nánosem špíny a bahna. Tohle je pokus přiblížit se jejich desce „…a nechtěl bys už přestat?“

Pamatuju si, jak silnej dojem na mě udělala smska od Bourka z konce roku 2010, kdy hráli Plugnplay a Zkouška sirén na nějaký společný akci: „zkouska siren tyvole vizaz plastic people v roce 1974. silena vec. meli by mit varhany.“ To je hodně přesný. Zkouška sirén je totiž klan nápadně podobnej společenství, který vytvářeli PPU a další skutečný hrdinové mýho pravěku (aspoň podle toho, co jsem o tom slyšel a četl). Mám rád, když ze zvuku desky slyšíš, že by členové tý kapely položili jeden za druhýho život. A to není o hlasitosti nebo surovosti nebo tvrdosti, ale o tom, že prostě CEJTÍŠ, že ty kluci stojej jeden za druhým. V dobrým i zlým, dokud nás smrt nerozdělí, amen. Hodiny, dny a víkendy ve zkušebně. Hodiny, dny a víkendy v dodávce a na koncertech. PRAVDA.

V době, kdy koncept „kapely“ pomalu mizí v propadlišti dějin, připomíná Zkouška sirén všechno to, co je na kapelách skvělý. Společenej pot, skřípání zubů, euforii a katarzi. A víte, co je nejlepší? Já vlastně nevím, kdo je tady frontman. Je to Zdenda? Jo, Zdenda zpívá, ale není to frontman. Je to Míra? Jeho klidná síla je na pódiu úplně hmatatelná, ale není to frontman. Je to Viktor? Přiznám se, že na koncertech ZS pozoruju hlavně Viktora a to, jak trestá svoje gigantický bubny, ale taky to není frontman. Ne. ZS jsou jedno tělo. Propletená změť vlasů, fousů, životních zkušeností, piváků, panáků, trsátek, keců, paliček, nadějí, zmarů a skvělejch nápadů.

„…a nechtěl bys už přestat?“ je živej organismus. Je to hlína, která našla svýho Golema, je to proud, kterej vymlel svoje koryto. Nepolapitelná muzika. Zvukově je to absolutní novotvar. Zkouška sirén si nepomáhá při gradaci skladeb jen tím, že kluci sešlápnou krabičky a ono to celý vybouchne a všichni jsou happy. Ne ne ne… Na vrchol přece vede víc cest, než ta nejvíc prošlapaná. Míra sice používá snad jen jeden jedinej kytarovej zvuk, ale to, co s ním dovede dělat ve spolupráci s těma dalšíma dvěma bláznama, je prostě výjimečný. Našel jsem pro to i škatulku: fosilní rock. Spouštíte se do zvuku a odkrejváte další a další vrstvy pravěkejch riffů. Neznám žádnou kapelu odsud ani ze zahraničí, která by se Zkoušce sirén mohla rovnat co do rozvrstvení skladeb. Zahodil jsem ambice se v tom nějak orientovat nebo si to nedejbože zapamatovat. Bez šance. Nechci tý hudbě stát v cestě se svejma racionálníma požadavkama. Proč spoutávat proud?

Jsem šťastnej, že můžu bejt coby člen Silver Rocket blízko takovejm kapelám a aspoň malilililinko jim pomáhat. Zkouška sirén = věřím všechno. Nevím, jak to dělají, ale věřím všechno. A ano, měli by mít varhany, hehe...

Dva tracky z desky si poslechni TADY
"...a nechtěl bys už přestat" objednávej TADY
Svojí recenzi "...a nechtěl bys už přestat" nám pošli na uv@silver-rocket.org