Koncerty Silver Rocket |
---|
25. 4. Praha - Meet Factory: Karate (USA) |
15. 11. Praha - Meet Factory: New Model Army (UK) |
Aktuální články |
---|
Novinky: 19. 12. Kamil Šír (1973-2024) |
Inkvizice: 31. 5. Dominik Duka |
Nejchytřejší kecy: 9. 12. OTK: Brno – deset let |
Znáte tu muziku, u který se člověk skoro bojí nadechnout, aby jí nevyplašil? Tohle je ten případ. Poslouchat desku Esmerine je jako pozorovat vodní hladinu, na který se třpytí slunce tak, že skoro oslepuje. Bolí to do očí, ale nemůžete je od tý podívaný odtrhnout, protože ten rej světel je TAK krásnej! Podobný je to s „La Lechuza“. Některý skladby úplně bolí, kolik je v nich smutku. Ale přesto vás něco nutí vracet se k nim znova a znova. Tohle album nemohlo vyjít nikde jinde než na Constellation.
Esmerine tvoří perkusionista Bruce Cawdron (Godspeed You! Black Emperor) a cellistka Beckie Foon (Thee Silver Mt. Zion), který na „La Lechuza“ (třetí album kapely, první na Constellation) doplňujou harfenistka Sarah Page a další perkusionista Andrew Barr. Celá deska je věnovaná montrealský zpěvačce jménem Lhasa de Sela, která 1. ledna 2010 zemřela v sedmatřiceti letech na rakovinu. O těchhle věcech se těžko píše, ještě hůř mluví a úplně nejhůř se o nich skládá muzika. Jenže Esmerine dokázali na „La Lechuza“ zachytit jak nevysvětlitelnou bolest ze ztráty někoho, koho máte rádi, tak i naději a útěchu, kterou přinášejí vzpomínky.
Hudba na „La Lechuza“ je křehká, hebká, ale zároveň silná a v něčem strašně syrová. Je to jedno z těch alb, který se za nic neschovává a stojí před váma úplně nahý, protože si uvědomuje svojí krásu. Převážně instrumentální skladby plynou jak dlouhý záběry na liduprázdnou krajinu, kterou navštěvujou jen střídající se roční období. Esmerine místama připomínají Elfin Saddle, Rachel´s nebo Dirty Three, někdy samozřejmě GY!BE a Silver Mt. Zion, je to ale hlavně skromná, úsporná muzika – žádný rozmáchlý gesta. A jako pátá v pořadí vás naprosto, ale NAPROSTO ochromí píseň „Snow Day For Lhasa“ s hostujícím zpěvákem Patrickem Watsonem. Jedna z nejsilnějších skladeb, co jsem kdy slyšel. Nedá se to moc vylíčit, to se prostě musí slyšet a zažít.
Esmerine utkali ze vzpomínek a záblesků úplně novej, originální svět. „La Lechuza“ je místama tak nádherný a silný album, že na něj prostě nejde napsat „odpovídající“ recenze. Zkusil jsem to jen proto, že by podle mě byla škoda, kdyby tuhle úžasnou muziku neslyšelo víc lidí.
Esmerine: http://www.esmerine.com/