Silver Rocket

Enablers – Tundra

Poéma konce III.

O Enablers jsem se dozvěděl prostě tak, že jsem si na webu přečetl, že Silver Rocket budou dělat jejich koncert. Stáhnul jsem si tehdy aktuální desku Tundra. Nevím, jestli mě to sejmulo na první poslech, ale do roka a do dne už tahle deska/kapela suverénně vedla všechny statistiky, co jich v iTunes a v žebříčcích Silver Rocket napočítáte. Tundra vlastně není "typická" deska Enablers, což ještě víc zdůraznila novinka Blown Realms and Stalled Explosions. Orgasmickej vrchol alba – trojice skladeb Tundra / The Achivement / Kosovo – je v celé diskografii Enablers ojedinělej.

Před dvěma rokama, kdy ta deska vyšla, mě ovšem nejvíc fascinovala právě tahle trojice. Určitě mi dáte za pravdu, že když třeba Enablers vyšijou nějakej neuvěřitelnej nářez, působí to v kontextu desky tvrději, než např. u Unsane, kde se na vás ta lavina špíny a kamení sype konstantně 40 minut.

Tundra. Tady Enablers hrajou opravdu tvrdě. Riff Epochal, Simonelli opravdu zpívá a tu a tam je to i docela "growl".

No one comes to see him anymore
And it's been weeks, Angela, since that body of hers
Hasn't stopped to haunt him nights
Where?
Where's she been?
Where's she been hiding anyway

Hned potom útočí zmatená rytmika The Achievement. Skladba se pomalu uklidní a od poloviny zas nabírá na naléhavosti.

... and his hand
begins to work in diminishing degrees now.
I cross south and then west, and I stand
on the corner behind him.
And is hands – elongated, talon-like – look
beutiful and dangerouns at once, capable
of beautiful and dangerous things.

Celá cesta Enablers k hlučnějším a vypjatějším dálavám končí s písní Kosovo. Simonelli a spol. se nechají asi nejvíc „unýst“ a chvílema to fakt "maká".

There's not a lot to smile about given the past few years
A silent, disgruntled man in fatigues in one corner (his corner)
Our waitress a young, pretty and sad woman
With very rote motions...

Tohle pro mě byly nejlepší pecky od Enablers v roce 2009, kdy hráli na Sedmičce. Časem jsem si zkompletoval jejich desky a zjistil, že o tom "nářezu" ta kapela není ani omylem a že vrcholy týhle desky jsou někde jinde. Je to třeba dokonalá New Moon, což je prostě esence Enablers (stejně jako Career-Minded Individual nebo The Reader na jejich letošní desce), anebo Februaries s asi nejdůležitějšíma slovama desky: "Jesus Died on the Cross to Save the World", který ovšem v textu patřej feťákovi, kterej si prozpěvuje píseň zapomenutýho bluesmana Bukka Whitea.

Dnes je pro mě Tundra spíš jedna ze čtyř desek Enablers a nikoli "vrchol" jejich tvorby, ale ani jí se nedá upřít dokonalost, propracovanost a strhující tempo od začátku do konce.