Koncerty Silver Rocket |
---|
25. 4. Praha - Meet Factory: Karate (USA) |
15. 11. Praha - Meet Factory: New Model Army (UK) |
Aktuální články |
---|
Novinky: 19. 12. Kamil Šír (1973-2024) |
Inkvizice: 31. 5. Dominik Duka |
Nejchytřejší kecy: 9. 12. OTK: Brno – deset let |
Elegance, vytříbená vůně zvuků, pečlivá produkce... To jsou ingredience, kterejm v muzice obvykle nefandím. Mám rád syrovost (což nemusí nutně znamenat „tvrdost“), instinkty, primitivismus. Jenže člověk si někdy prostě nemůže pomoct. Pivo přece taky nelemtáte celej rok - čas od času si dáte i víno, ne? A podobně to mám s Bee And Flower. Ta kapela je zrádně svůdná, dokonalá ve svý kráse, zdánlivě nedosažitelná... Jenže v jejím zvuku je i zvláštní pokora, skromnost a totální otevřenost. Jsem prostě včela a oni jsou ta kytka.
Bee And Flower jsem poprvé zaregistroval, když vydali na Neurot debutovou desku „What´s Mine Is Yours.“ V katalogu labelu působili tenkrát dost nepatřičně a to mě strašně bavilo. Asi jste všichni viděli ten výbornej klip Joshe Grahama z Neurosis ke skladbě „I Know Your Name“, ale možná jste neslyšeli celý album – a to je dost temná, zneklidňující deska, která se na několika místech potkává třeba i s náladou Grails z období „Burden Of Hope.“ Fakt tísnivá, hypnotická a vůbec ne radostná nahrávka.
Druhá deska „Last Sight Of Land“ má pro změnu nádech „filmový muziky“ (nevím vlastně, co to přesně znamená, ale asi víte, co tím myslím, ne? Navíc to zní děsně študovaně...) a hlavně: obsahuje skladbu „Homeland“, což je pro mě – NEKECÁM – jedna z Top 10 nejvíc melancholickejch skladeb všech dob. Jsou dny, kdy tenhle song vydržím poslouchat třeba dvacetkrát za sebou. Nepřeháním ani trochu. Úžasná písnička.
A letos je tady třetí album „Suspension“. Líbí se mi ze všech desek Bee And Flower zdaleka nejvíc. V několika písničkách slyším svoje oblíbený American Music Club (Dana Schechter hrála jeden čas s AMC na basu!) a takovou tu zvláštní melodiku, která se odkryje až po několika návratech k albu - a hlavně zcela neočekávaně. Nenápadný kytarový linky, klidná síla hlasu... funguje to magicky a funguje to dokonale. Na „Suspension“ je něco, co vás nutí se k tý nahrávce pořád vracet a pořád hledat nový a nový cesty, jak tu desku milovat. Jsem zvědavej, jak budou letos Bee And Flower znít živě, protože tahle kapela má všechny předpoklady vytvořit kompletně kouzelnou, opojnou atmosféru.
Termíny koncertů najdete TADY.