Co to znamená jít v zimě na koncert na Sedmičku
Abuch 4. 3. 2006
Tak jasně že to byl úžasnej koncert. Lords a zejména Coliseum s bubeníkem hrajícím tak ze 30ti procent ve stoje, to byl průplach skutečnym zvukem. K tomu ty krásný proslovy mezi písničkama... začínám si vážit toho, že nežiju v zemi zaplavený reklamníma billboardama (to teda fakt nevim, kudy jeli do Prahy) a po proslovu o čerpání neobnovitelnejch zdrojů se minimálně jeden a půl písničky nemůžu soustředit na nic jinýho, než na to všechno svinstvo kolem mě, na to obrovský vykořisťování matičky země, který jednou přestane prostě proto, že už nebude co vykořisťovat.
Je mi smutno, ale kluci z Coliseum to hudbou přebijou a vyplaví jak Herkules Augiášovy chlívy. Sem nadšenej, byl to mocnej zážitek, ale fakt, že je zima a čerstvě napadl sníh, znamenal i jiný druhy radovánek. Zvlášť když sem po sto letech potkal Jakuba ze SLUT, kerej řiká: "Pojeď s náma dolu na Újezd, tam jede tramvaj na Břevnov". Trochu mi to trvalo, než sem pochopil, co to znamená "jet dolu na Újezd", ale pak mi došlo, že v tom možná nebude, ani přes pokročilou konzumaci v klubu, žádnej problém. Na bar už sem šel s větou: "Já chci taky ten igelit". Nikdo se ničemu nediví, takže za pět korun sem byl vybaven černym igelitovym pytlem a kusem kartónu. Heslo večera je "FREERIDE vs KAMIKADZE". Marně sme se snažili přemluvit bubeníka z Coliseum, ať de s náma, i když Banán ho uklidňoval, že ho na Újezdě vyzvedne, takže ten se nepochybně připravil o hajlajt večera.
Ze Strahova na Újezd je to v podstatě DOLU. Až na výjimky, kdy někdo zajede stopu přímo do stromu. To se potom na ostatní křičí: "POZOR STROM", ale na mě eště nikdo nekřičel.... viz foto, ale je to trapný, holeň vydržela. Další překážkou v cestě už je jen duch kachního jezírka, ale tomu se dá s trochou šikovnosti vyhnout. Co je vlastně nejhorší, sou ty záchvaty smíchu po každý etapě, kterou člověk přežil, z toho sem málem umřel. A dole už čeká v klubu Újezd freeriderskej ráj, kam se zbitý jezdec dokymácí se svym roztrhanym černym pytlem, pokud ho nevyhodí už cestou v parku.
Dál už řízení osudu přejal kapitán (v tomdle případě Morgan), takže detaily toho, jak potkáváme skoro celou kapelu, jak přemítá, jesli si koupit koks za 90 dolarů, jít do redlight district (pletou si Prahu s Amstrdamem), nebo tajně v klubu vypít lahváče ze Sedmičky, co maj v mikině, už sou vopravdu nepodstatný.
Eště sem si ráno všimnul, že mám na ruce nějakej kulatej branding. Na konci setu Lords totiž zpíval bubeník Coliseum tak vehementně, že pomlátil minimálně tři první řady v publiku a při tom o mě někdo típnul cigaretu. Takže já sem proti kouření na Sedmičce.
