Kanada
Theoren Fleury 8. 5. 2006
Stephen Patrick Morrissey, neoficiální duchovní hlava moderní kulturní inkvizice, přednedávnem upozornil celý svět na další příklad lidského pokrytectví, dvojích měřítek a čirého zla. Učinil tak s odvahou a grácií sobě vlastní, jak to zvládne jen Morrissey: veřejně vyzval k bojkotu všeho, co má něco společného s Kanadou, a sám šel příkladem, když v rámci svého turné odmítl vstoupit na kanadskou půdu. Důvod? Nesmyslné a barbarské vyvraždění 325 000 tuleních mláďat, ke kterému došlo s plnou podporou kanadské vlády.
Morrissey ovšem sám podotkl, že není až tak naivní, aby si myslel, že jeho rozhodnutí může mít nějaký vliv na kanadskou ekonomiku, což by mohlo pohnout obyvatelstvo k tomu, aby přimělo vládu k méně barbarskému chování – tak si totiž mnozí myslí, že to funguje v zastupitelských demokraciích. Takže o co tedy jde? Možná si někteří lidé všimnou, že dokonce i v tomto letargickém postindustriálním světě, který se potácí na hraně komatu, má stále smysl důvěřovat vlastním instinktům, mít zásady, upozorňovat na lži a říkat pravdu. Kanada by se nad tím možná měla zamyslet v první řadě. Kanada je totiž v prdeli. A jejich trápení se netýká jen vraždění tuleňátek.
Před měsícem si Kanada zvolila novou vládu. Ani Kanaďané, podobně jako většina moderních demokracií, neměli v době, kdy volby připomínají rozhodování mezi Pepsi nebo Coca Colou, příliš na výběr. Nakonec se rozhodli pro vládu, která se ve své kampani od ostatních politických stran v jedné věci lišila: stěžejním bodem jejich programu je zlepšit pošramocené vztahy s USA a učinit z Kanady a USA opět nejlepší přátele. Skvělá myšlenka. Jak se prostě říká, s takovými přáteli nemůžeme mít nepřátele.
Před několika týdny se kanadský premiér mezi řečí zmínil o tom, že kanadští vojáci byli přítomni v Iráku od samého počátku vojenských operací. Všimněte si, že se o tom ZMÍNIL, ne že by to PŘIPUSTIL. Všimla si vůbec kanadská veřejnost, že jim (a celému světu) jejich vláda lhala o tom, že se podílí na ilegální a nevydařené invazi a okupaci? A současně předstírala, že tento národ „pacifistů“ nemá nic společného s agresí, a opakovaně prohlašovala, že se na této válce nijak nepodílejí? Vypadá to, že je to Kanaďanům jedno.
Říká se, je-li národ v úpadku, upadá i jeho kultura. Jak většina Evropanů ví, základním kamenem kanadské kultury je hokej. Celý svět ovšem vidí, že kanadský hokej je zhruba od poloviny 90. let v setrvalém úpadku. Báječný a primitivní zvířecí fyzický kontakt už patří minulosti. Minulosti patří i nádherné bitky celé střídačky. Zmizely nepředvídatelné výbuchy vášní a bušící pěsti. Místo toho tu máme nudné a žalostné „technické“ parádičky, které připomínají krasobruslení, v horším případě curling. Srdce nejlepší hry této planety je pryč.
Může po tom všem někoho překvapit, že jediná současná kanadská kapela, kterou si stojí za to poslechnout, se jmenuje „Fucked Up“?
