Silver Rocket

Milemarker - Overseas

Pár dnu nazpátek jsem se zúčastnil komentované procházky havířovskou architekturou a rozhodl jsem se, že o tom nenapíšu. Důkaz, že držím sliby; píšu o nové desce Milemarker Overseas. Piče, zase jsem si vzpomněl na fakin panelák (beztak T20ka), který je prý inspirován švédskou architekturou – vůbec nic na něm nepřipomínalo štíty vikinských lodí, i když je pravdou, že malinko barbarsky působil. Jak říká Křenek: „Co říkáš na Světlo?“

Protože se na Světlo nemůžeme všichni dočkat (už jsme o tom hodně slyšeli), jedeme nový Milemarker, který tzv. maká. Pojem „makat“ si beru z klasické jebárny, kdy tvoje mama a tvůj táta (nebo někdo od vedle) hodili šichtu a cele to zprcli (poctivě tě vymakali). A jdeme k jádru recenze: Overseas není žádná procházka vyretušovanou mozaikou nástrojů, ale když to dáš do uší, v duchu začneš makat, ale tak jinak než jsem psal výše.

Ok, zkusím to vysvětlit jednodušeji (udělam verzi pro kokoty). Pokud holduješ podzimu a přesčasům v práci, je tahle deska přesně pro tebe. Její dualita se postará jak o veselost/dym/heavíčko, které se na podzim musí doplňovat jako vitaminy, tak se postará o noční podzimní přesčasy v práci, když ti šéf na stole nechá vzkaz s textem „dnes to musí být hotovo aka zdechni“. V podobné situaci pomůže jedině třetí song Carrboro. Přidá se basa a máš pocit jako by si byl z práce pryč, na jiném místě, možná i v jiném čase, v minulosti a znova si kupoval desky Satanic Versus a Ominosity (mám a znám jen tyhle dvě), jen u toho kupování máš po třicítce a bolí tě záda, v noci nespíš a tvojeho nevlastního fotra pokousal nevlastní pes. Ale tohle vůbec nevadí, protože si pustíš song Recognition a víš, že záda bolí všechny tvé kámoše, a že každý má svůj příběh práce, jen furt Orel o tom mluví nahlas.  

Nevadí, na všechno zapomeneš, protože vždycky můžeš přeskočit na song The Dreamer, který ti podá svědectví o tom, že si taky jednou byl, ale celou dobu sis to střádal na dně sklenice. Ted jsi konečně dospělej a dvojí život - ten střízlivý a ten, který ráno zapomeneš – doopravdy zapomeneš tak, jako Buggrovy statusy zapomínají na čtenáře.

Resume: kdyby tvoje mama s fotrem měli více práce a necinkali klíčema, mohl jsem se dnes flákat a navštívit každý koncert jejích tour (které bude beztak tourem roku - jak by naznačovali liberálové), ale navštívím leda tak kokoty v kupečku. Takže tvoji máme posílám čauky a doufám, že taky zadupe akci roku (rozuměj připálí si ofinu).