Silver Rocket

10 MALEJCH DETAILŮ z nedělního koncertu New Model Army

V neděli 9. října 2016 hráli New Model Army v Lucerna Music Baru. DĚKUJEME. Bylo to naprosto úžasný i pro ostřílený harcovníky, a já jsem se rozhodl – dokud je železo žhavý – sepsat pár rychlejch postřehů z pohledu „pořadatele“. Nepíšu to proto, abych se pochlubil, jak jsme byli kapele blízko a blablabla. Když jsem ale viděl Marshalla (kytara) a Deana (klávesy), jak jako první věc po koncertě vzali v šatně lahváče a roznášeli to mezi lidi, co byli v kotli, napadlo mě, že můžu nabídnout pár dalších střípků do celkový mozaiky.

1. DOHODNOUT KONCERT New Model Army je zhruba dvakrát až třikrát jednodušší, než dohodnout koncert třeba Gnu. Jejich booking agent a manager Daz je jako nějaká postava z Trainspottingu, kterou ale na poslední chvíli vyřadili pro přílišnou (až popisnou) „rázovitost“: brutální severoanglickej přízvuk, tvář vyžilýho pankáče – ale naprosto zlatej chlápek. Je tak moc old school, že radši telefonuje, než vyřizuje e-maily. Od prvního „našeho“ koncertu NMA v roce 2010 šel pokaždý s cenou níž a níž – až jsme se tentokrát konečně dostali na nulu (ovšem pozor, NMA jsou v ranku těch „větších“ kapel co do financí rozhodně dostupný – až nás to překvapilo).

2. PRVNÍ VĚC, co New Model Army (nebo spíš Daz) udělají, když se dostanou do backstage: pustí na počítači na plný koule REGGAE. Daz pak místo slova „backstage“ používá výraz „Reggae Room“. Nezdálo se mi, že by zbytek crew sdílel jeho vkus (a po koncertu se na playlist občas probojoval Motown a jinej starej soul), nikdo se nicméně neodváží ani pípnout.

3. AD CREW: určitě jste si těch chlápků všimli... Věk mezi padesátkou a šedesátkou, o bubny se naopak stará snad šestnáctiletej kluk. Je fascinující je pozorovat při práci. Každej přesně ví, co má dělat, každej je absolutně v klidu, nikdo z nich neodflákne NIC. Level stresu při pořádání koncertu NMA je asi mínus padesát – samotná krátká zvukovka pak zabere zhruba 40 minut.

4. MIMOCHODEM – přijde mi strašně roztomile starosvětský, že představa NMA o dobrým koncertě pořád zahrnuje „intro“ a „dobrý světla“ a podobný věci. Jsme tak zvyklý na ty naše civilní kapely, že tohle už vnímáme jako archaismus. Ale – nebudu ti lhát – pořád to třeba na mě funguje jako svině. Na konci večera v duchu děkuju kapele a její crew, pro kterou je důležitej KAŽDEJ BLBEJ DETAIL. Jo a nikdo z party nepije před koncertem alkohol kromě pár piv. Pak si dají Baileys a vodku, ale až POTOM.

5. PO KONCERTĚ si Daz svolá pokud možno všechny, kdo se na celým večeru podíleli, a všem jde vybrat k merchi trička. Tohle rozhodně NENÍ samozřejmost. I kdyby nás bylo 63, vezme pro pořadatele 63 triček. Nedovedete si představit, jakou radost vám taková věc udělá poté, co na tom koncertě strávíte iks hodin všemožnejma přípravama a od desíti od rána se v klubu mrdáte s tou kapelou. Pokud mě teda uvidíte s tričkem „Born Feral“, máte plný právo se rozesmát nad ÚDĚSNÝM designem s panterem (nebo co to kurva je za kočku), ale vězte, že to budu nosit s velkou hrdostí.

6. JUSTINOVO VYSVĚTLENÍ pro nepochopitelný a věčný „znovuzrozování“ New Model Army: nový členové. Hodně hezky mluvil o Marshallovi, ale fakt se rozplýval nad Cerim Mongerem (basa). Neměl jsem koule na to přiznat, že Nelson je pořád můj nejoblíbenější basák NMA, ale rozumím jeho fascinaci Cerim. „Nelson to měl rád zahraný správně,“ vysvětloval Justin. „Ceri na to kašle a nechává se strhnout Michaelem (bubny) k divokejm věcem.“ (Pikoška – brácha Ceriho bubnoval jeden čas v Extreme Noise Terror a druhej brácha hraje prej překrásně na harfu...). Když Ceri dělal konkurs do New Model Army, zakryl si tetování „Thunder & Consolation“ na předloktí, protože nechtěl mít výhodu. Nedovedu ani vypovědět, jak obrovsky tuhle odvahu oceňuju – já bych tu svoji kérku samozřejmě všem cpal až pod nos. Justin taky říkal, že basáci, který chtěli po Nelsonově odchodu hrát v NMA, se měli naučit jen tři songy. První jsem já debil zapomněl, druhej byl „Island“ („Protože to je vlastně jedno dlouhý sólo na basu“ – Justin) a poslední „Get Me Out“ („Because it has to be REALLY tight“ – Justin). Ceri to zvládnul nejlíp.

7. Z KONVERZACE s Justinem vyplynulo, že příští rok zvažuje vydání svojí GENIÁLNÍ sólovky „Navigating By The Stars“ z roku 2003 na vinylu. Nadšeně jsem ho ujistil, že skoupím minimálně polovinu nákladu.

8. TOHLE NESOUVISÍ s nedělním koncertem, ale i tak (protože jsem Nelsona měl opravdu rád): Nelson teď hraje surf rock v kapele Surfquake a v jednom z jejich klipů je zřetelně poznat, jak velkým je fanouškem Spejbla a Hurvínka (fakt nekecám!) - podívejte se TADY.

9. FANOUŠKOVSKY JSEM SE ROZPLÝVAL v "Reggae Room" nad „Winter“ a doprovodil jsem to - já nervóza - omluvou, že to jsou klasický trapný „fanouškovský kecy“, na což Justin reagoval: „To je ale skvělý! Já sám jsem fanouškem spousty věcí a kapel. A napadlo mě, že se to TOBĚ bude líbit. Víš proč? Protože to míchal basák a je to na tom podle mě hodně slyšet.“ Nevím teda, jestli je Lee Smith basák, ale je to na tom hodně slyšet!

10. NEW MODEL ARMY JSOU NEJLEPŠÍ KAPELA NA SVĚTĚ