Silver Rocket

Caudal - Fight Cry Fight

Není tajemstvím, že mám v muzice rád prázdnotu a spoustu volnýho prostoru. Neexistuje proto, že by mě mohli jakkoliv minout Caudal. Volnej prostor je totiž v muzice tohohle tria (přestože letošní turné pojedou ve čtyřech ještě s klávesákem) naprosto klíčovým výrazivem, zásadní veličinou, nekonečnou proměnnou. Rozpíná se, trvá; postupně ho sice zaplňujou nový a nový kytarový zvuky, ale nikdy ho zcela nepřehluší.

„Fight Cry Fight“ je třetí velkou deskou Caudal a oproti „Forever In Another World“ (2013) a „Ascension“ (2014) je mnohem „živější“ a proměnlivější. Když po pěti minutách úvodního tracku „Slope“ přejdou celkem nečekaně Caudal do jinýho tónu a přiřadí tak tracku úplně novej odstín, je to přesně ten moment, kterej na prvních dvou deskách chyběl. Přestože hudba dál plyně poklidně a volně, je to naprosto strhující. V základech je navíc všechno přesně tak, jak to Aidan Baker a spol. vymysleli už několik let zpátky: hypnotická rytmika, která si to nijak nekomplikuje (samozřejmě bych tam chtěl hrát), má jeden klíčovej účel – vytvářet dostatek místa pro vrstvenou a intuitivní Bakerovu kytaru. Ta těká, vrací se, naznačuje, stahuje se, objevuje se, váhá – zní zkrátka jakkoliv, jen ne jako typická rocková kytara. Nula procent riffu. Tady říkám – úžasný...

Trance punk je opravdu to nejsprávnější označení pro Caudal; někdo by možná vzhledem k podobnejm vnějším znakům (žádnej vokál, dlouhý songy) vytáhnul termín post rock, ale to nesedí. Intuitivně cejtím, že post rockový kapely tajně směřujou k „umění“ – Caudal naopak mířej k velice prostýmu výrazu. Z toho zvuku je slyšet pokora i hravost, žádná převeliká a zásadní muzikantská ambice.

Netuším, jestli si dneska někdo ještě vzpomene (spíš bych řekl, že ne), ale existovala kapela Tristeza, která v roce 2000 vydala na Tiger Style geniální desku „Dream Signals In Full Circles“. Maximálně to doporučuju – mám za to, že z tohohle alba intuitivně vychází 90% instrumentální atmosférický muziky dneška. Caudal se tomuhle klenotu zvukově blížej nejvíc, ale není to jen tupá citace. Je to svobodně navazující výraz, rozvinutí geniální teze. A mimochodem – svoboda je po prostoru druhý klíčový slovo pro Caudal. Je v celý desce – a spočívá v tom, jak se prostor alba otevírá spoustě interpretací. Kapela netlačí ani na jednu, nenutí tě k ničemu. Zve tě, ale nenutí.

Loni mě strašně mrzelo, že jsem koncert Caudal kvůli nemoci nedal. Letos se fakt těším. Deska k poslechu TADY.

Caudal v Česku:
Apr 30 – Praha (CZ) w/Aran Epochal
May 1 – Brno (CZ) w/Wrekmeister Harmonies
May 2 – Kopřivnice (CZ) w/ Panenské plameny
May 3 – Ostrava (CZ) w/Leto
May 4 – Všetaty (CZ)