Peklo v hlavě, peklo ve sklepě
Aran 22. 5. 2005
Místo: klub Chateau, kousek od Kotvy. Přesně, jak říkal Bugrr - dvě patra pod zemí pro ožralý Italy a Angličany, vlhkej sklep v úplným podzemí pro magory s kytarama. Obsazení: Kdyby psi, Lyssa, Děti deště. Už od začátku dost surrealistickej večírek – potrubí se vine zhruba ve vejšce mejch očí, avizovaný Zoufalci to teda nejsou ani náhodou, ale plac na hraní je docela příjemný místo, atmosféra lehce Ajsrůmácká. Jen se tak člověk pořád nemůže zbavit pocitu, že na něho odněkud vyskočí ožralej cizinec, kterej si klasicky bude chtít upevnit svoje ztopoření nějakou tou bitkou s domorodcem. Ale nic se nestane, dnešek patří míru a muzice. Strašně hlasitý muzice. Strašně tvrdý, hlasitý muzice.
Kdyby psi začínají, vzduch se začíná plnit. Druhá jde na řadu Lyssa a ze vzduchu už je jen cár mokrý košile. Takhle by Lyssa měla znít všude (a na desce tak zní – uslyšíte!!!): obrovská, mohutná… VĚC. Já za celý ty léta nevím, jak to přesně pojmenovat, to prostě není muzika, to je VĚC, velká, úžasná, nebezpečná, skvělá VĚC. Vidíte chlápky doslova srostlý se svejma riffama, cejtíte ty riffy pomalu požírat zbejvající molekuly kyslíku – a nakonec si nemůžete pomoct: vaše mozková kůra to prostě nebere, klepe se spíš celá srdeční stěna a hlavně něco uvnitř, takovej ten mohutnej buben, kterej vyplňuje vaše tělo ZEVNITŘ a do kterýho Lyssa umí mlátit jako málokterá kapela. Diegól – tatatatatata!!! Údery, válce, písty. „Mně už ani teď nevadí, že skončil AmRep, když tady máme TOHLE,“ chechtá se NeZdeněk. Souhlas.
A to ještě zdaleka není všechno. Kolabujícího prostoru se zmocňujou Děti deště, načež začíná další redefinování hranic, kam až se dá zajít… v tý VĚCI, ne v muzice. Děti deště jsou hrdinové, Děti deště jsou poslední skutečně velká hard fucking rocková kapela. Vrství a lámou a vaše hlava se klepe na krku jako uschlej květ na nepotřebným stonku. Elektrický semena kytarovejch epilepsií, spojený šňůry bratrů ve zbrani, je to jeden z těch výjimečnejch koncertů, u kterejch nechcete, aby skončily… Znáte to, někdy je to tak, že i když se vám to FAKT HODNĚ líbí, tak přece jen myslíte na to, že byste se třeba skočili vychcat, nebo pro pivo, nebo že vás trochu bolí záda, nebo že zas sakra budete zpocený. Tady to tak nebylo. Bez piva, bez záchodu, bez bolesti a s potem, můžete se toho účastnit a to je prostě výborný a nenahraditelný… Díky!
