Rozhovor s Part Chimp: Jde o prachy na činely
Torr + Aran 11. 4. 2007
Parádní kapela, parádní chlápci. Tenhle rozhovor s Iainem, kytaristou Part Chimp, vzniknul pár dní před jejich koncertem 17. dubna 2007 na 007.
V jedný z recenzí na vaše debutový album se můžeme dočíst tohle: "Jo, Hendrix hrál na kytaru jako bůh, protože se s tím narodil, ale co my ostatní hovnaři? Máme jedinou šanci - volume doprava a jdeme na to. Pořádně." To je hodně blízko filozofii Silver Rocket. Jak to máte vy?
Myslíme, že hrajeme v podstatě stejně jako Hendrix, kdyby si všechny struny naladil na jeden tón, hehehe... Hlasitost je pro nás přirozená. Je to pro nás hudební ekvivalent tý známý novinářský poučky - "Piš o tom, co znáš." My známe hlasitou muziku. No a není zvuk bustru prostě nádhernej?
Bezpochyby. Podle nás je ale vaše síla v koncertech. Některý z vašich nejlepších věcí jsou bootlegy, který se dají stáhnout na internetu - je to neuvěřitelná destrukce a síla, ale zároveň hrajete pořád hodně "dohromady". Nebo je v tom trochu chaosu a výsledek je náhodnej? Jak to děláte?
Hehe, díky! Pravda je taková, že jsme si dlouhý roky mysleli, že ve studiu nikdy nedosáhneme toho, co se nám daří živě. Jednou se probereme archivem s nahrávkama koncertů a třeba to vydáme. Jon má někde snad 50 nebo 60 kazet, kde jsou nahraný naše koncerty... Ale k otázce: Jsme prostě na stejný vlně, není to totální chaos. Ve skladbách máme dost prostoru, s kterým můžeme pracovat, ale není to nic ve stylu Grateful Dead. Klíčem je podle mě nepsat si setlisty. Hrajeme skladby v pořadí, jaký nás právě napadne ("Just to go with how things feel on the night," říká doslova Iain). Nudilo by nás hrát furt dokola skladby v tom samým pořadí a dělat u toho ještě nějaký naučený pohyby... bylo by to hrozný a lidi by to poznali, tím jsem si jistej.
V recenzích na vaše desky se objevujou jména jako Stooges, Black Sabbath nebo Sonic Youth, ale v muzice Part Chimp jsou i elegantní prvky, kterejch si málokdo všimne. Jaký kapely jsou pro vás vlastně zásadní?
To je vždycky těžká otázka. Jsme muzikou posedlí, ale to je asi každej, kdo hraje v nějaký kapele. Zároveň je ale jen málo kapel, na kterejch se shodneme jako na přímejch inspiracích pro Part Chimp. Ty tři, který jste jmenovali, jsou dobrej začátek. A jedeme dál: MC5, ZZ Top, Blue Cheer, Pentagram, Devo, Hawkwind, Can... Teď na tomhle turné posloucháme v dodávce Dee D Jackson (sci-fi disco ze 70. let), Karp, Melvins, The Boredoms, Boba Dylana, Johnnyho Cashe, Alice Coltranea, The Fall, Fela Kuti, Bardo Pond... a tak podobně. A nebo skončíme na Rainbow Rising. Slyšeli jste někdy Cozyho Powella, jak bubnuje na tomhle albu? Ten chlap je bůh.
Jeden z nejlepších noise-rockovejch riffů vůbec je podle nás ve skladbě Punishment. Jak vznikla? Je geniání...
To je hezký, díky. Většinou někdo z nás přinese nějakej nápad, kterej si nahrajeme a posloucháme ho pořád dokola. Buď nás to znudí a nasere, nebo v tom zůstane to prvotní nadšení a pak si k tomu každej přidá něco svýho - a máme to. Ani už nevím, jak vznikla Punishment, ale pamatuju si, že to byl docela rychlej proces.
Z tónu novinek na vašich stránkách to dělá dojem, že se obracíte na malou komunitu lidí. Jaká má muzika, kterou hrajete, v Anglii vlastně pozici?
Liší se to město od města. Londýn je třeba dost divnej. Je tu spousta scén, který vzájemně moc nekomunikujou. Ale jinde to je mnohem lepší, třeba v Nottinghamu, Liverpoolu nebo v Glasgowě.
Nedávno jste byli na prvním turné v Americe. Nějaký překvapení?
V rádiu hrajou úplně jiný věci. A mají jiný jídlo na benzínkách, haha... Hlavně jsme byli překvapený, že si nás tam vůbec pustili.
Vaše nová deska vychází 24. dubna, což znamená, že dodržujete interval jedný desky na každý dva roky. Je tahle pravidelnost nějak důležitá?
Důležitý jsou koncerty. Díky nim se podíváme na místa, který bysme asi jinak neměli moc důvodů navštívit, a kde potkáme blázny a úchyly z celýho světa. Ale jinak bysme rádi vydávali víc desek - to by znamenalo, že bysme mohli víc jezdit na turné.
Budete mít nový album už v Praze?
Jo, pár kusů vezeme, protože potřebujeme prachy na činely, který Jon ničí se strašlivou pravidelností.
Teď jsme dělali koncerty kapelám jako Maserati nebo Pelican, brzo tady budou hrát Red Sparowes. Vy se zase dobře znáte s Mogwai, vydáváte na jejich labelu. Co si myslíte o boomu kapel, který nepoužívají vokály?
Záleží to na náladě, ale třeba Mogwai máme všichni rádi, i když jsou hudebně někde úplně jinde. V Londýně jsme jednou hráli s Pelican a taky už jsme hráli na All Tomorrow´s Parties s Isis a všichni lidi z těchle kapel jsou fajn chlapíci.
Na co se nejvíc těšíte v Praze?
Na Prahu jako takovou! Slyšeli jsme o ní věci, který ti asi řekne každej - hezký město se skvělou undergroundovou komunitou. Takže jsem moc zvědavej, i když nevím, kolik toho stihneme...
Web Part Chimp: www.partchimp.com
Part Chimp na MySpace: www.myspace.com/partchimp
