Supermujeres a superhombres! 6. 8. 2005, sobota!
Töhötöm 14. 6. 2005
Takže několik prvních informací:
1. Tohle léto celá akce NEBUDE v Byšicích. Změna je život, naše slábnoucí organizmy už prostě nevydržej pohled na vibrující prkna pod vašima hnátama. Ke Zbyňovi a ostatním do Byšic míří velký mužný objemutí – nikdy nezapomeneme, co se tam odehrávalo a je skoro jistý, že se tam jednou vrátíme. Jen jsme se rozhodli, že letos zkusíme něco jinýho, protože se naskytla jedinečná šance...
2. Dovolte nám přesný místo chvíli tajit. Slibujeme, že to bude zhruba ve stejný vzdálenosti od Prahy jako Byšice, a že to místo bude mít něco VELKÝHO do sebe. Prostě sledujte web, časem všechno odtajníme – možná o tom pak jednou budete vyprávět vnoučatům.
3. Jako obvykle, není to festival. To ne. Nikdy. V žádnym případě. Ale na návštěvu se vždycky chodí s flaškou nebo s květinou. V Byšicích jsme na klasický vybírání vstupnýho víceméně rezignovali, a bylo to celkem v pohodě. Tentokrát vás prostě všechny poprosíme o nějaký peníze. Bude to 100 korun, kilo. Doufáme, že vás tim nenaštveme – chceme jen, aby se večírek vydařil a budeme mít určitý výdaje.
4. Akce proběhne v sobotu 6. srpna. ŠESTÝHO SRPNA. Poznamenejte si to. Zrušte dovolený. Chceme vás tam všechny. Tohle je oficiální pozvání. A to se neodmítá. Nepokoušejte se nás nasrat.
5. Časový kontury budou tentokrát nepatrně jiný. Začne se až v podvečer a potáhneme to přes noc. Vohně a podobně. Bude tam jídlo i pití – víme, co se sluší a patří. Máme ovšem jednu prosbu: místo bude tak speciální, že bude nezbytný ho v předem určenou ranní hodinu (není nijak zabijácká) vyklidit. Máme připravený místo, kam budete moct odložit svoje unavený těla a hledat ztracenou rovnováhu, jak dlouho budete chtít. Bude jen trochu stranou (jako pár kroků).
6. Budou tam hrát nějaký kapely. Doufáme, že to pro vás není nějakej problém. Podrobnosti časem. Ale znáte nás a víte, co se od nás asi tak dá čekat.
Slibujeme si od tý sobotní noci skutečně příjemnej večírek. Jste všichni srdečně zvaný - kdokoliv, kdo má pocit, že mu něco říká, o co se pokoušíme. Jsme letos tak nějak v hipíckym rozpoložení, takže peace and love, bratři a sestry.
ÚV SRR
