(žádnou koncepčnost v tom netřeba hledat)
ÚV SRR 19. 1. 2018
"Spíš než proklamovaný ´pravěký folk´ to celé probouzí dojem jakýchsi minimalistických litanií, u kterých nejde nevzpomenout na Janotovu spolupráci s duem Richter–Fidler. A víc než romantiku a opěvování kouzla přírody tu najdeme úvahy, které přicházejí na mysl například v tichu před spaním. Jestliže v úvodu ještě poklidnost rozřezává kovový zvuk slideované kytary a oknem nakukuje Beck, později už dochází na šerem potemnělé linky, vedle kterých jsou snad i obvyklé ukolébavky čilé a plné melodií." Celá recenze k přečtení TADY.
