Koncerty Silver Rocket |
---|
10. 12. Praha - Potrvá: Arrrgo (ES) · Lyssa |
14. 12. Praha - 007 Strahov: Benefiční koncert Silver Rocket pro Klub 007 · Planety · Laundered Syrup · Red Torch |
25. 4. Praha - Meet Factory: Karate (USA) |
15. 11. Praha - Meet Factory: New Model Army (UK) |
Aktuální články |
---|
Novinky: 22. 11. Benefiční večer pro Klub 007 v sobotu 14. prosince |
Inkvizice: 31. 5. Dominik Duka |
Nejchytřejší kecy: 30. 4. The Conformists: Ameriku žijí tak minimálně, jak jen jde |
"S jistotou mojí mamy v kuchyni nechali skákat svoje prsty po desítkách krabiček a mixpultů, cos stejně nikdy neviděl, aby rozehráli všechny pulzující zvuky, co jim jejich mentální přijímač dovolil." Takovými slovy komentoval Hugh Glass první koncert Cars and Trains v Brně. Byl podzim roku 2011, bylo to v Boru a nepočetné, ale zato velmi moudré brněnské publikum se mohlo poprvé setkat s Tomem z Portlandu, který s hravostí sobě vlastní a odzbrojující samozřejmostí představil zlomek svého opus magnum, který se za těch sedm let rozrostl do nevídaných rozměrů.
Cars & Trains, to je chytré písničkářství, které se nebojí experimentu, intimní lyrika zkřížená se zdravou dávkou humoru, glitche, cvakání, kytary, bendža a obskurní strunné nástroje. Jednou zasekávaný groove, jindy poctivý tzv. riff. To vše mu vzniká pod rukama přímo na pódiu a v přímém přenosu, jako když Kasparov zavelí k finálnímu útoku na královnu. Celá tvorba C&T ale má především jednoho společného jmenovatele: jedinečný ksicht. Po prvních tónech i průměrný volič, který Toma slyšel jen jednou v životě, musí poznat jeho rukopis, který i v nejchmurnějších dobách a životních etapách lidské existence dokáže vnést tu potřebnou trošku světla do neutěšené reality všedního dne. Jsme si jistí, že to bude všechno, ale hlavně krása.
PALMA z Leto se svým eponymním sólo projektem byla před nějakým časem viděna v Kabinetu Múz a bylo to úplně super, ale úplně super to bylo kdykoliv jsme ji viděli a hlavně - s každým dalším koncertem je to lepší a lepší. Poprvé na Soulkostele v rámci one-man-pičus festu, už tehdy to byla krása, ale bylo vidět, od té doby ušla významnou cestu, protože moc dobře ví, že si může dovolit být naprosto svoje, což se nejvíce manifestuje jejími texty: mrazivé, citlivé, upřímné a hlavně tak mučivě přítomné v životech každého z nás, že se nebudu divit, kdyby žádné oko nezústalo suché. Nejmenovaný jednonohý hudební kritik označil její příspěvek na kompilaci Superhrdinky za nejlepší song celé desky, a my s tím souhlasíme, a není to jen Palminým uhrančivým hlasem, který si prostě musí získat každého i v Brně.