Silver Rocket

Tom Holliston (ex - Nomeansno), Selina Martin, Aran Epochal - 14. listopadu v Kaštanu

ÚV SRR 9. 11. 2019

Před pár lety vyšel rozhovor s Aranem Epochalem, kterej se jmenoval “Na hlasitou hudbu nemám teď kapacitu”. Basák spících Gnu tam vysvětloval, kde se vzal Aran Epochal (a Aran Satan). Napadá mě, že něco podobnýho asi potkalo i Toma Hollistona.

Ten totiž byl od roku 1995 až do jejich rozchodu před třemi lety kytaristou NoMeansNo, a s Robem a Johnem fungoval i ve jejich vedlejšáku The Hanson Brothers. Souběžně si ale - už od roku 2002 - vesele písničkaří. S akustickou kytarou neboli “se španělkou”.
Je to docela vtipný - trochu folk, trochu rock, akusticky, a přitom s energickým drivem. Fakt je, že ty písničky jsou podaný tak neokázale, upřímně a jednoduše, že jednomu ani nedocvakne, jak originální a pečlivě dynamicky vystavěný ve skutečnosti jsou. Tom se už s nima u nás zastavil na turné loni, kdy zahrál třeba v Rožnově, a nyní se staví i v Kaštanu.

Stejně jako loni s ním i letos jede Selina Martin. Jde rovněž o Kanaďanku, usídlenou ve francouzském Cannes, a s pověstí, že dokáže uhranout diváky na první poslech. Příjemný zpěv podpořený dravou elektrickou kytarou, což ve spojení evokuje u mediálních grafomanů přirovnání k PJ Harvey, Björk, St. Vincent, a dokonce i k Davidu Byrneovi! Svoje zatím poslední, čtvrtý album s názvem I’ve Been Picking Caruso’s Brain; I Think I Have the Information We Need to Make a New World  Selina vydala v roce 2016.

No a aby se kruh uzavřel, na úvod je podpoří Aran Epochal. Hraje teď často jako drak, fakt nechápu, jak to stíhá, ale jsem rád, že přijal pozvání ten večer otevřít. To, že jeho folk je starší než svět sám, a bas hlubší než tma, a že jeho mantry se vynořujou z mlhy, a nápěvy z lesa, už vědí i ignoranti. Poklidný úvod pro neklidné písně Seliny a Toma.

Stavte se. V předprodeji lupeny nejsou drahý...

-fst-