Nejlepší track PONTIAK podle Petra Kalaše
"Nejlepší track Pontiak podle mýho: Abych svý ženě vysvětlil, proč na tenhle koncert prostě MUSÍME dorazit, pustil jsem jí nejprv lstivě oplodňovák Wildfires z desky Innocence v předtuše, že na to zabere (taky jo). Ovšem nejlepší song je pochopitelně Expanding Sky z Echo Ono, protože zní, jako kdyby to vymyslel a zahrál Neil Young s Crazy Horse. Mívám i světlý chvilky, ale dost často se v mým vesmíru kvalita jakýkoliv hudby měří tím, JAK MOC to zní, jako kdyby to vymyslel a zahrál Neil Young s Crazy Horse. Je to pochopitelně dementní, ale takhle to prostě mám." Takhle to vidí Petr Kalaš a teď už snad i jeho lepší polovička! Máš svýho Pontiak favorita? Pošli nám pár vět!
"Pontiak jsou tři bráchové, což asi víte. Taky už mají na kontě pár let a pár desek, což asi víte taky. Pontiak jsou taky jeden z koníků ze stáje Thrill Jockey, po čímž si já osobně představuju psychedelický rock zaprášený starou garáží, ale to vůbec neznamená, že si to představuju dobře." Takhle vidí novou desku Pontiak na serveru Echoes. Recenzi čtěte 
"Na jejich turné v roce 2014 sme s něma s Kurac hráli dva koncerty (díky!!!) a jediné, co mě na tom sralo, bylo to, že nehráli tenhle song. Jako milovník rockových balad jsem z Wildfires totálně vpiči. Začátek s akustikou, zpěv, pak se přidá zbytek. No a refrén totální singalong, fakt, já poznám dobrý refrén a tohle je kurva dobrý refrén. Na Innocence je hodně mocných songů, asi všecky, ale tenhle z nich vystupuje totálně vysoko. Vidíš vole ty dálky a všecky ženský s kterýma bys Wildfires chtěl poslouchat? Já jo." My taky! Takhle to vidí Křínex. Máš svýho Pontiak favorita? Pošli nám pár vět!
"Momentálně Youth and Age z poslední desky. Zní to jako Pink Floyd. Jako Pink Floyd na pivu. Asi by to ocenily i normalizační český máničky v kalhotách do zvonu, v džískový vestě na holým těle a v kristuskách. Nevím, co kluci berou, ale posledni deska je dost psychedelie. Ale taková při zemi. Žádný velký vize, prostě pocit. Prostě Pink Floyd na pivu. 70. léta, pohoda, sluníčko, nevázaný alkoholismus a chlupatý sex ještě bez moderních pornografických manýr." Takhle zajímavě to vidí Sexy Bunny, jeho NEJ track si můžete poslechnout 
"Nejlepší pecka od Pontiak je ´Algiers by Day´ z desky Living. Je bez debaty, že od Echo Ono (můj albovej favorit) nešlápli vedle. Právě proto září tenhle song jako hlava Péti Nárožnýho mezi všema těma podivnejma jamama [džemama] odnikud do nikam, kterých jsou desky jako Living nebo Maker plný. Z toho songu sálá podivná letní únava... něco jako když si jde Brant Bjork koupit pivko na jedinou benzínku uprostřed Mohavský pouště. Zdraví Pedro" Máš jinej favorizovanej track Pontiak? 
"Nejoblíbenější skladba Pontiak? Na první pohled snadný, na druhej už tolik ne. Jistě, můžu zmínit první věc z Echo Ono, Lions of Least, protože tam je všechno, co je pro tuhle kapelu typický. Mohl bych vybrat nějakou s těma nádhernejma hlasama chlapů-bratrů, protože tohle je jedinečný. Ale já bych rád v tuhle chvíli vypíchnul Ignorance Makes Me High z poslední desky Dialectic of Ignorance. Důvod je takříkajíc prostý: hypnotickej, nebál bych se říct silně zhulenej basovej riff. Moje repetitivní hypnotický období začalo někdy v minulým století a skončí asi až na smrtelný posteli – a tady jsem víc než uspokojenej. Jede si to pořád dokola, bubny postupně zvyšujou neklid a kolem se – nebojme se toho slova – KLENOU hlasy naznačující, že osudovej okamžik se blíží, a nebude to žádná prdel. Nějakej efekt nás pak ve správnou chvíli odkáže do patřičnejch mezí, aby to celý dospělo do... kytarovýho sóla. Táhlýho. Ty píčo. Boží song." Takhle to slyší Töhötöm z Lyssy. Máš jinej favorizovanej track? 
"Tak to miluju. ´Echo Ono´ mi právě proto v něčem připomíná živý nahrávky Neila Younga s Crazy Horse: čistý kytarový dřevorubectví, žádný pidli pidli parádičky. A ještě na jednu kapelu si v souvislosti s novejma Pontiak vzpomenu: Rye Coalition. Souhlasíte se mnou, že ´The Lipstick Game´ byla jedna z nejdůležitějších desek celejch 90. let? Na ´Echo Ono´ cejtím podobnou tvrdohlavost." Připomeňte si desku Pontiak z roku 2012 v 
Pontiak to tady mají rádi - asi už jste to zažili na vlastní kůži. Kvůli nový vášni - pivovaru (takovou vášeň chápeme!) - ale tentokrát nemůžou podniknout tradičně delší turné. Van, Lain a Jennings Carneyové se teda na vás budou těšit 2. května v Lucerna Music Baru, kde s nima hrajou Or a Bumfrang3. A pojďme si připomenout jeden z těch koncertů mimo Prahu - takhle parádně hráli Pontiak před třema rokama v Piksle (díky Vlastíku!).