Silver Rocket

Young Widows - Easy Pain

Je trochu zvláštní, že nový album Young Widows "proplulo" kolem relativně bez povšimnutí - alespoň ve srovnání s ohlasem, kterej (oprávněně!) vzbudila předchozí geniální deska "In And Out Of Youth And Lightness" z roku 2011. Letošní "Easy Pain" přitom nabízí všechny charakteristický atributy Young Widows a zařezává se minimálně stejně hluboko. Poslech = bolest.

Tohle trio patří k těm nemnoha kapelám, který si v obsazení kytara, basa, bicí našly vlastní a novej zvuk, aniž by se pouštěly do bezhlavejch experimentů. Young Widows se nesnaží za každou cenu znít nějak výjimečně - oni znějí výjimečně jaksi mimochodem. Obsluze všech nástrojů vládne totální úsporný opatření; okřídlený rčení o tom, že "méně je někdy více" je v podání Young Widows dovedený do statusu absolutní pravdy. Stejně jako ve svý recenzi na "In And Out Of Youth And Lightness" (čtěte když tak TADY) bych rád poprosil všechny kolegy bubeníky, aby pokud možno co nejpečlivěji nastudovali tento studijní materiál. A v kategorii "basová moudrost" se na "Easy Pain" taky najde řada klenotů.

Young Widows se naučili fantasticky kombinovat odkaz "prázdnýho" zvuku Joy Division s noise přístupem. "Easy Pain" je taky o něco "tvrdší" než "In And Out...", ale nevězí to v upocenejch macho riffech. Větší hustota je docílená pečlivějším zacílením na potenciálně výbušný momenty jednotlivejch skladeb - třeba "Doomed Moon," to je velká síla. Kapela NAPROSTO PŘESNĚ ví, co chce dělat, jak toho docílit a co k tomu použít: pečlivá metodika rozebírání šedý kůry mozkový na tenčí a tenčí plátky. Naklepat, nasolit a vystavit působení tohohle ZVUKU. Vždycky, když si myslím, že mě v hlasitým rokenrolu už nemůže nic překvapit, vynoří se odněkud deska jako "Easy Pain" - a já stojím v němým úžasu tváří tvář tý nesmírný síle, která mě nutí s pěnou u huby máchat palicí dopředu, dozadu, dopředu, dozadu, dopředu, dozadu... Young Widows tyvole.